,,Není nutno, není nutno, aby bylo přímo veselo, hlavně nesmí býti smutno, natož aby se brečelo." Linou se čtvrtek co čtvrtek denním stacionářem tóny známých Svěrákových hitů v podání hudebně nadaného pracovníka JITRA. Kytaru, klavír i zpěv má v malíku, a tak není divu, že během hodinové lekce muzikoterapie dokáže vtáhnout do hudební kapely i uživatele stacionáře. Muzikoterapie má v JITRU dlouhé kořeny a na poli léčení ještě daleko delší - počátky má až v antickém Řecku. Hudba dokáže pronikat do hlubších vrstev osobnosti, dalek víc než mluvené slovo a má vliv na vegetativní funkce jako srdeční rytmus, dýchání, krevní tlak či například motoriku. Klienti stacionáře přijímají terapii velmi pozitivně. Zpívají a doprovázejí frontmana s činely, tamburínou, rumbou, chrastítky a dalšími nástroji. Ti co nehrají, melodii nasávají smysly, kolébají se v jejím rytmu a užívají si uvolněného dopoledne.
G_Jankovičová_Denní stacionář